Dan Brown - Šifra mistra Leonarda

(2003)

Žánr : thriller

O knize Dana Browna Šifra mistra Leonarda se mluví jako o nejlepším bestselleru 21. století. Po celém světě se prodalo přes 60,5 milionů výtisků a byla přeložena do 44 jazyků.

Práva na zfilmování příběhu byla odkoupena společností Columbia Pictures za 6.000.000 $ a stejnojmenný film s Tomem Hanksem, Audrey Tautou a Jeanem Reno byl uveden do kin v roce 2006. V Louvru údajně existuje i speciální trasa „Po stopách hrdinů knihy“, která stojí něco přes 100 USD. K dnešnímu dni ale máte možnost vychutnat si příběh v pohodlí domova za mnohem menší peníze, neboť jen málokteré knihkupectví tuto knihu nemá ve svém sortimentu.

V centru dění se ocitá americký profesor náboženské symbologie Robert Langdon, jenž se zdržuje v Paříži, kde čte kurz odborných lekcí a Sophie Neveu - vnučka správce uměleckých sbírek v Louvru, který je zavražděn přímo ve Velké galerii a před posledním vydechnutím stihne zanechat zašifrovaný vzkaz určený Langdonovi psaný vlastní krví, jež šokuje policii vedenou ambiciózním vyšetřovatelem jménem Bezu Fache. Robert a Sophie mají za úkol odhalit 1. Kdo správce zavraždil? 2. Co je tajemstvím, které Sophiin dědeček chránil? Odrazí se od zprávy nalezené u mrtvého odkazující na slavná díla Leonarda Da Vinci, která jim budou značně pomáhat v řešení.

V průběhu vyšetřování se čtenář dozvídá o existenci tajného společenství pod názvem Převorství sionské, které bylo založeno roku 1099 a jehož posláním je chránit jedno z největších tajemství všech dob, jež bylo objeveno Templáři ve Svaté zemi. Mezi členy Převorství se řadí i takové známé osobnosti jako Leonardo Da Vinci, Isaac Newton, Victor Hugo… Na opačné straně stojí katolický Opus Dei, poněkud radikální společenství, které dlouhou dobu vede skrytý boj s Převorstvím a zkouší ho o chráněné Tajemství připravit. Čtenáře očekává nejedno překvapení z oblasti umění, náboženství či historie.

Nehledě na určitou šablonovitost děje - zase profesor hrdina (Andělé a démoni), znovu milá pomocnice (tentokrát chytrá Francouzska), nájemný vrah, tajná společenství, si kniha získala velkou popularitu a pomohla zvýšit prodejnost dalších Brownových románů. Nic nového se v Šifře neodhaluje. Samotný autor přiznává, že všechny teorie, které do knihy zakomponoval již byly vyřčeny.

V souvislosti s tímto románem musel autor čelit obvinění z plagiátorství, které proti němu vznesli Michael Baigent a Richard Leigh, dva ze tří autorů knihy Svatá krev a svatý grál z roku 1982, ve které se zabývají teoriemi, které posloužily jako základ pro Šifru mistra Leonarda. Soud ale jejich žalobu v roce 2006 zamítl. Nutno dodat, že jméno jednoho z hrdinů knihy Leigh Teabing je složeninou jména Leigh (autor Leigh Richard) a přesmyčkou jména Baigent - Teabing (druhý autor Michael Baigent). Je to Brownovo přiznání?

Kniha se čte dobře, nevnímáte počet stran a míjíte jednu kapitolu za druhou. Také si myslím, že nejednoho čtenáře inspiruje k tomu, aby si pozorně prohlédl obraz „Poslední večeře“, nebo se zamyslel nad tím, jestli má smysl vyslovovat otázky, na které možná nechceme znát odpověď a zda pravda musí za každou cenu zvítězit. To bych se ale dostal k úvahám, na které v této recenzi není místo.

------------------------------------------------------------------------------------------
Ticho bylo znovu přerušeno zvoněním Langdonova hotelového telefonu. Langdon nevěřícně zasténal a zvedl sluchátko. "Ano?"

Podle očekávání to byl recepční. "Pane Langdone, znovu se omlouvám. Chtěl bych vás informovat, že váš host je nyní na cestě do vašeho pokoje."

Langdon byl naráz docela vzhůru. "Vy jste poslal někoho do mého pokoje?"

"Je mi líto, monsieur, ale takový host... neměl jsem právo ho zastavit."

"Kdo přesně to je?"

Ale recepční už zavěsil.

Téměř ve stejné chvíli se ozvalo zabušení na dveře.

Langdon nejistě vyklouzl z postele. Prsty u nohou se mu zabořily hluboko do měkkého koberce. Oblékl si hotelový župan a vykročil ke dveřím. "Kdo je tam?"

"Pan Langdon? Potřebuji s vámi mluvit." Úsečný, autoritativní mužský hlas s přízvukem. "Mé jméno je seržant Jérome Collet. Direction Centrale Police Judiciaire."

Langdon se zarazil. Soudní policie? DCPJ odpovídá přibližně americké FBI.

Langdon nechal zajištěný bezpečnostní řetízek a pootevřel dveře. Tvář, kterou uviděl, byla vyhublá a přepadlá. Policista byl výjimečně hubený a měl na sobě oficiálně vyhlížející modrou uniformu.

"Smím dál?" zeptal se.

Langdon zaváhal, zatímco jej studovaly zažloutlé oči jeho návštěvníka. Nejistě se zeptal: "Oč jde?"

"Můj capitaine vás potřebuje k expertíze v soukromé záležitosti."

"Teď?" žasl Langdon. "Je po půlnoci."

"Je pravda, že jste se měl dnes večer setkat se správcem z Louvru?"

Langdon se náhle začal cítit nesvůj. Po své přednášce se měl s váženým správcem Jacquesem Saunierem sejít na nějakou tu sklenku, ale Sauniere se neobjevil. "Ano. Jak to víte?"

"Našli jsme vaše jméno v jeho diáři."

"Doufám, že se nestalo nic vážného."

Policista si těžce povzdechl a škvírou ve dveřích podal Langdonovi snímek z polaroidu.

Langdon ztuhl, jakmile uviděl, co na něm je.

"Tento snímek byl pořízen před necelou hodinou. V Louvru."

Langdon zíral na bizarní obrázek a prvotní záchvěv odporu pomalu ustupoval. Místo něho se v něm zvedala vlna zlosti. "Kdo to mohl udělat?"

"Doufali jsme, že byste nám přesně tuto otázku mohl pomoci zodpovědět. Když uvážíme vaše vědomosti o symbolech a to, že jste se měli setkat..."

Langdon stále nemohl odtrhnout oči od fotografie, kterou držel v ruce, a pocítil neurčitý strach. Obrázek byl příšerný a hluboce podivný, vyvolával zneklidňující dojem jakéhosi déja-vu. Víc než před rokem Langdon obdržel fotografii těla spolu s podobnou žádostí o pomoc. O čtyřiadvacet hodin později ve Vatikánu téměř přišel o život. Tento snímek byl naprosto odlišný, a přece na něm bylo něco povědomého.

Policista se podíval na hodinky. "Můj kapitán vás očekává, pane."

Langdon ho sotva slyšel. Očima se vpíjel do obrázku. "Ten symbol tady, a to, jak podivně je to tělo..."

"Naaranžováno?" pomohl mu policista.

Langdon přikývl a projel jím chlad. "Neumím si představit, kdo může tohle udělat jinému člověku."

Policista vypadal zachmuřeně. "Vy to nechápete, pane Langdone. To, co vidíte na té fotografii..." Odmlčel se. "Monsieur Sauniere si to udělal sám."

Článek napsal Alex Farnijev || Říjen 2009

Článek ohodnocen 16 čtenáři :

diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

tento článek ještě zatím nikdo nekomentoval ...