Bernard Werber - Mravenci
(1991)
Žánr : sci-fi
Jak už jsem kdysi při hodnocení francouzské umělecké tvorby ( jmenovitě pak v recenzi na knihu Hlubina duše ) prohlásila, francouzská tvorba je prostě odlišná. Více melancholická, disponuje jinými prostředky, obsahuje jiný druh humoru, a především jde obtížně zařadit. A to je přesný případ Bernarda Werbera. Tohoto autora nemůžeme popsat jinými slovy než „vysoce inteligentní a sečtělý muž s neuvěřitelným záběrem v rozmanitých oblastech vědy“. Je schopen své čtenáře informovat o všem z oblastí jako je kulturní historie a entomologie, fyzika a antropologie, šamanismus a astronomie, medicína a religionistika. V dětství údajně trpěl poruchami paměti, ale dnes, při čtení jeho děl, už to není vůbec poznat.
V osmdesátých letech začal Werber pracovat na svém fenomenálním románu zvaném Les fourmis, tedy Mravenci (prosím neplést s cyklem povídek od Borise Viana). U nás vyšel v roce 1998. Jako téměř každé francouzské dílo poněkud rozčeřil vody, a na čtenářích se hodně podepsal…
Tak tedy, Mravenci.
Jaký je rozdíl mezi civilizací lidskou a mravenčí? Předně ten, že mnoho lidí si mravenčí civilizovanost příliš nepřipouští, prostě občas zakřupe pod nohama.A stejně, dovolila bych si myšlenku vpravdě stalkerovskou – kdyby přiletěla delegace mimozemšťanů a hledala skutečně vyspělou formu života, je pravděpodobnější, že by navštívila mravence než nás.
Další rozdíl? Mravenci mají civilizaci úlového charakteru, v čele mraveniště stojí královna, jedinci se rodí v předem definovaných kastách, v tomto případě navíc jasně tělesně predestinovaných. Dál? Mravenci komunikují pomocí složitých chemických sloučenin zvaných feromony, a své myšlenky a poznatky jsou schopni sdělovat i tykadly.
Mohli bychom ve výčtu pokračovat až do nekonečna, ale je důležité vyjmenovat i věci nám společné. Mravenci myslí, jsou inteligentní a jejich inteligence se liší podle kast, tedy téměř stejně jako u našich společenských tříd. Mravenci cítí a pravděpodobně dovedou pocity vyjadřovat se stejnou důležitostí jako my. Vedou války, poznávají, zkoumají. A mají zájem o nové poznatky. A znají politiku a intriky. Některé z těchto myšlenek zní snad příliš odvážně, ale nikdo z vás nemůže popřít, že mravenců je na světě neskutečné množství, a jejich druhů je také požehnaně. Je logické, že budou vést války. A kdo z nás ví, co se děje uvnitř mraveniště?
Bernard Werber si s těmito fakty a domněnkami statečně pohrává. Děj knihy umístil do Paříže, mladá francouzská rodina šťastně zdědila byt po podivínském strýci a nyní se stěhuje. A v lese o pár kilometrů dál se nachází ústřední mraveniště federace rezavých mravenců Formica rufa, město zvané Bel-o-kan. Právě se probouzí ze zimní hibernace a chystá první výpravu za potravou. Ve formaci se nachází i plodný samec číslo 327. Cosi se ale stane, mravenec se vrátí z výpravy sám a zjišťuje, že je pronásledován neznámými buňkami společenstva. Usilují o jeho život…
Rodina začíná zkoumat podivné zamčené dveře v kuchyni. Ukáže se, že za nimi je chodba vedoucí do pařížského podzemí, možná až z období protestantů. Postupně v podzemí mizí celá rodina.
Mezitím:Bel-o-kan nijak neřeší ztrátu první jarní výpravy, každý kromě královny je nahraditelný. Mravenec 327 ale trvá na tom, že už se ze zimního spánku probudily i trpaslice, úhlavní nepřítelkyně federace rezavých, a ještě k tomu vynalezly tajnou zbraň schopnou ve vteřině vyvraždit celou výpravu. Pokouší se mraveniště vyburcovat, jediné, čeho ale dosáhne je to, že neznámé buňky mraveniště se jej pokusí zavraždit. Nakonec se ale stane horší věc – samec 327 je zbaven identifikace, což se v mravenčím světě rovná vraždě. Mravenčí jedinec je závislý na společenství. Může žít sám, ale ne dlouho. A pokud se jedinec zbavený identifikačních feromonů pokusí dostat do mraveniště, je zabit takzvanými živými štíty a strážci zároveň.
Ve sklepě mizí i hasiči a policisté pátrající po zmizelé rodině.
Všechno má nějakou souvislost právě s podivínským strýcem a jeho domnělým dílem – Encyklopedií relativního a absolutního vědění.
Bernard Werber je oblíben nejen pro široký záběr v oblasti vědy, ale také pro svůj styl, nezaujatý až chladný a věcný. Werber nepotřebuje květnatý popis a nespočet metafor, dějová linie a postavy příběhu, stejně jako reálie jsou zajímavé samy o sobě. Autor příběh skutečně propracoval, než se dočkal vydání, byl asi pětkrát přepsán a zrevidován, navíc si Werber do bytu pořídil skutečné mraveniště, aby mohl své miláčky dennodenně pozorovat. A že se příběhem skutečně trefil do vkusu čtenářů dokládají dvě úspěšná pokračování a naučná próza Tajná kniha mravenců. Bohužel, jak už to tak bývá, žádná další z těchto knih už do češtiny přeložena nebyla. Doufejme, že jen prozatím.
Článek napsala Dooren || Duben 2005
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 03.04.2005, autor : Dooren
Článek ohodnocen 53 čtenáři : 
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
Napsat příspěvek ...
Mravence nám na základce četl pan učitel každý den na pokračování a strašně mě to nadchlo. Konečně jsme zjistila, jak se to jmenuje a kdo to napsal a tak se moc těším až si to přečtu znova a sama :)
jj mravenci jsou ma nej kniha tet ctu den mravencu a budu pokracvat revoluci mravencu jo a pro bojovnici 103683 1+1=3 aspon vto doufam z celeho srdce enciklopedie relativniho a absolutniho vedeni
Mravence jsem četl už asi pětkrát, ale jakmile jsem viděl na webu, že je dostupný další díl, nelenil jsem a obě knihy (Mravence i Den Mravenců) jsem ve středu koupil. A vůbec se nestydím prohlásit, že jsou klenotem v mé knihovně. V prvním díle autor popisuje paralelně dva příběhy. Jeden z mravenčího světa, druhý z lidského. Na první pohled nic nezáživného, ale když se začtete, začínáte postupně zjišťovat, že události obou příběhů spolu souvisí. První díl vyvrcholí grandiozním finále, při kterém zůstáváte stát opaření. Druhý díl (Den mravenců) příběhově navazuje na první knihu, takže bez znalosti minulých událostí se nemusíte namáhat ho číst. Autor pokračuje stejným stylem, dva paralelní příběhy. Možná díky předchozí znalosti prostředí a způsobu vyprávění z první knihy už události nejsou tak překvapující. Na kvalitě a atmosféře příběhu to však nijak neubírá. Pro čtenáře prvního dílu - povinná četba. Pro zbytek - jestlipak víte kolik je 1 + 1 ? :)))
Ja sem necetl tuto recenzi, lebo necitam, recenzie na neco o cem mam uz svoj nazor, ale tato kniha je uplne super, neco podobneho sem este necital. No co na prvy pohlad vypada ze to bude nic moc (kdyby mi ji kamos neodporucil, asi by sem o nu ani nezakopel) sa premenilo neco, kvoli cemu sem takmer nespravil jednu skusku, nakolko som sa nevedel otrhnut :-)))
Tuto knížku jsem si vybral na čtení jen kvůli obalu a zájmu dozvědět se něco více o mravencích. To co jsem se dočetl bylo více, než jsem čekal. V uvozovkách jsem zhltal každičkou stránku. Během četby jsem dal různé pasáže přečíst přátelům a nyní už koluje mezi nimi. Všechny včetně mě to zaujalo. Od tý doby mám jiný názor na ně. Řekl bych, že mi lidé se máme co učit od nich. Škoda je jen těch dalších dílů, že nejsou přeložený. Třeba se někdy dočkáme. Zdraví CERECE :)
Mravence sem dočetla včera a sem naprosto fascinovaná!!!zajímám se o etologii a v téhle knize bylo přesně to,co už sem dlouho hledala!!mám chuť si jí okamžitě přečíst znovu!moji kamarádi taky moc nechápou,že kniha o mravencích může bejt tak úžasná!doufám,že aspon někoho z nich donutím si ji přečíst:)škoda,že ty 2 pokračování k mravencům ještě nikdo nepřeložil.asi se budu muset naučit francouzsky:)Dooren,díky za tu recenzi
Ahoj,
pokračování k mravencům jsou ještě 2, ale nikde nemůžu najít zda se připravuje překlad či ne...
Mravence jsem dočetl dnes.Chtěl jsem si o R. Werberovi zjistit něco víc a narazil jsem na tuto recenzi. Do knihy jsem se pustil hlavně kvůli obalu a nelituju toho. Teď těžko vysvětluju kamarádům, že román, ve kterém jsou hlavní hrdinové hmyz, může být čtivý a napínavý. A to "Mravenci" jsou, takže doporučuju všem.
musím přiznat, že Mravenci mně fakt změnili život:-)))
Moc pekny
Tak to jsem ráda.Mě taky uchvátila a jelikož lidé kolem mne měli vždy úplně odlišný nebo žádný vkus, vždy mě potěší potkat spolučtenáře.Mimochodem . René Barjavel a Hlubina času by měli být tvým příštím tahem, pokud se ti líbili Mravenci. :-)
Tak teď jsi mě potěšila Dooren. Tuto knihu jsem četl už před mnoha lety a nejspíše bych na ni napsal i recenzi ale to jsi již učinila ty. Pamatuji si jak jsem z ní byl unešený. Celý "vesmír" v němž mravenci žijí mne opravdu uchvátil. Také mne mrzí že pokračování nejsou ale co se dá dělat. Některé věci jsou však nezapomenutelné. Například to jak vynalézají nové zbraně... nebo hádanku v podobě šesti sirek a jak z nich udělat 4 rovnostranné trojúhelníky... :)