Edgar Allan Poe - Jáma a kyvadlo a jiné povídky
(1849)
Žánr : světová klasika
Na našem webu byla již věnována spousta slov králi současného horroru Stephenu Kingovi. Nyní se ale vrátíme ke kořenům tohoto žánru, které ztělesňuje americký spisovatel a novinář Edgar Allan Poe (1809-1849).
Klasickým tvůrcem horroru Poe není, jeho záběr a význam je nesrovnatelně širší. Dílem citelně předstihl dobu, ve které žil, a není divu, že nebyl svými současníky doceněn. Geniální Poe výrazně zasáhl do zrodu svébytné americké literatury. Svou poezií, jmenujme třeba proslulého Havrana, ovlivnil básnické směry devatenáctého a dvacátého století, především symbolismus a surrealismus. V oblasti moderní prózy je považován za zakladatele detektivního žánru a inspiroval i vědecko-fantastickou literaturu a již zmíněné příběhy hrůzy a děsu.
Kniha, kterou si krátce představíme, je sbírkou povídek. Najdeme v ní přes třicet mistrovsky napsaných příběhů, v nichž Poe nekompromisně rozehrává svojí jazykovou i myšlenkovou virtuozitu. Autorova mimořádná představivost, schopnost vyprávět a rozvíjet originální působivá témata je až udivující. Děj se často odehrává v první osobě, Poe zde dokáže perfektně zachytit stav vypravěčovy mysli. Nezřídka se setkáváme s motivy smrti a duševního vyšinutí. Není se čemu divit. Poe měl velmi svízelný život, komplikovanou povahu a silné sklony k alkoholismu, což se samozřejmě odrazilo také v jeho tvorbě.
Některé povídky z této sbírky jsou čtenářům známé velmi dobře, jiné méně. Žánrově jsou velmi rozmanité. Lze těžko říct, který žánr v povídkách převažuje, v každém příběhu však cítíte čitelný rukopis autora. Titulní "Jáma a kyvadlo" je temným thrillerem, ke kterému není co dodat. Prostě literární perla! Do stejné kategorie, tj. mezi děsuplné příběhy, které mají logické vysvětlení, můžeme zařadit ještě například výborné povídky "Sud vína amontilladského", "Skokan", "Předčasný pohřeb" či "Berenice". Naproti tomu "Maska Červené smrti", "Zánik domu Usherů" nebo "Černý kocour" jsou nenapodobitelné horrory, ze kterých běhá mráz po zádech. "Vraždy v ulici Morgue" patří do kriminálního žánru, vystupuje zde August Dupin, předchůdce Sherlocka Holmese, Hercula Poirota a dalších slavných detektivů. Humorný tón se Poe pokouší navodit v odlehčené povídce "Anděl pitvornosti".
Celkově moc dobré čtení, knihu mohu vřele doporučit. Různorodé povídky, v nichž je stále co objevovat, patří oprávněně mezi světovou klasiku a "věčně zelený" inspirační zdroj.
Článek napsal Jarda Kovanda || Leden 2005
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 12.01.2005, autor : Jarda Kovanda
Článek ohodnocen 223 čtenáři : 
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
Napsat příspěvek ...
1
Mně to opravdu bavilo, dobře se to četlo, i když některé povídky se mi zdáli nezáživné...jinak skvělé čtení!
vynikající věc i když některé povídky se táhly tak příběhy jako Jáma a kyvadlo, Zlatý brouk či Vražda v ulici Morque jsou geniální
tak nevím jestli jsme četli stejnou knihu, ale toto byla jediná kniha u která byla tak nezáživná.Ne že bych byla tak zničená moderní dobou, to ne, ale tuhle knížku bych určitě NEdopuručovala!
Tato knížka nebyla napsána roku 1849, ale roku 1845.
Velmi sugestivní čtení - také vřele doporučuji!