China Miéville - Nádraží Perdido

(2000)

Žánr : fantasy

China Miéville je rodilým Londýňanem, nadějným spisovatelem a oblíbeným autorem řady sci-fi fanoušků. Dílo Nádraží Perdido rozhodně není jeho prvotinou, jak dokazuje nejen bibliografie tohoto autora, ale též množství cen, které za tuto knihu obdržel - tím myslím cenu A.C.Clarka, British Fantasy Award a nejoblíbenější knihu serveru Amazon.com.
Na knize vás okamžitě zaujme obálka - neliší se totiž od anglického vydání,a navíc oplývá neskutečným množstvím kladných recenzí na zadní straně. Obvykle mě tyto recenze odrazují, ale tentokrát jsem se nenechala, už jen kvůli příznivým referencím mého kamaráda.
Žánr Nádraží Perdido nelze přesně určit - balancuje kdesi na rozmezí urban-fantasy a gothic sci-fi. Miéville umístil děj svého románu do barevného prostředí obrovského města Nový Krobuzon, města, které se rozvíjí, zároveň však hnije a umírá. A neví o tom. Nový Krobuzon se tyčí pod a okolo kostry neznámého obrovského zvířete. Jeho středem je právě Nádraží Perdido, megalomanský pozůstatek šíleného gotického stavitele. Právě zde se setkávají všechny trasy - jak dráhy, tak magie a mocenských nitek. Je to svět, kde magie a věda žijí v symbióze, i když magie nejspíš vyhrává. Město je cennou pokladnicí mnoha groteskních ras, přetvorů, ztracených existencí a osudů.
Miéville ve svém vyprávění sleduje osudy zvláštního společenství - lehce potrhlého vědce Grimnebulina, jeho milenky cheprijky ( lidská žena s hmyzí hlavou)i vypovězeného garudy (létajícího muže) Jagharka. Grimnebulin je jako vědec postaven před závažný problém - vrátit Jagharkovi schopnost létat. Při svém bádání způsobí, že se ve městě vyskytne velice závažný problém, a navíc objeví novou teorii - teorii krize. S její pomocí by Jagharek mohl opět létat...
Tím závažným problémem jsou psychomůry, hroziví exotičtí dravci, jež dokáží o mozek připravit každého, kdo jen zahlédne jejich zvláštní hypnotická křídla. Neopatrnou manipulací s vajíčky a vzorky byla jedna z těchto můr vypuštěna na svobodu, a později osvobodila ostatní. Grimnebulin záhy zjistí, kdo je původcem tohoto nebezpečí, a dobrovolně se rozhoduje Nový Krobuzon osvobodit. K jeho společenství se přidají mnozí bizardní tvorové, i když na Tkáče pravděpodobně žádný nemá...
China Miéville pro svou knihu zvolil postup horečnatých vizí, jeho popisy se stupňují v až kakofonický sled pouhých dojmů, akční děj střídá nápaditý a též akční popis, originální nápady by mnoha jiným autorům vystačily hned na několik knih, ale ne tak Miévillovi. Rozhodl se čtenáře pohřbít pod množstvím barev a stínů, dokud nezačne křičet dost...Pak ještě přidá, dokud se nezačne cítit jako na orientálním bazaru nápadů, a začne jej drtit strhujícím dějem. Avšak ve chvíli, kdy děj vrcholí a čtenář čeká jen závěrečnou ránu do zátylku, Miéville jaksi vycouvá, děj je příliš zkratkovitý, nádherné popisy se mění ve stíny a autor rychle prchá, ač se jeho loď nepotápí...Toto všechno jsem mu ale ochotná odpustit. Dílo je natolik poutavé, že těch dobrých 650 stran nám dovolí naprosto zapomenout na zbývajících 30, jež takovou kvalitou neoplývají.
V nedávné době vyšla kniha Scar, pokračování Nádraží Perdido, a na veřejnosti se hovoří už o třetím dílu, na kterém autor v současnosti pilně pracuje.

Článek napsala Dooren || Březen 2004

Článek ohodnocen 104 čtenáři :

diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

stn

22.01. 2019 01:42

Ja teda nevim, nechapu moc ta vysoka hodnoceni knihy. Nacteno mam dost sci-fi i fantasy literatury, ale tahle knizka mi prisla cim dal vic jako slatanina, ktera si z obou zanru bere spis to horsi. Cim dal vic jsem mel pocit "wtf did I just read??", autor to s bizarnimi napady proste uz fakt prehnal, docela by me zajimalo co si pri psani slehal za matros... Fakt si nemyslim, ze cim vic bizarnosti a radobyoriginalnosti, tim lepsi knizka.