Anthony Burgess - Mechanický pomeranč
(1962)
Žánr : sci-fi
Mechanický pomeranč zná pravděpodobně každý. Slyšel název a podivil se nad ním, nebo četl knihu a podivil se nad ní, nebo viděl film a doteď na to vzpomíná. Je to rozhodně zapamatováníhodný název, v mém případě evokoval pomeranč, který na mě mrká senzorem. Ve dvanácti letech jsem si půjčila samotnou knihu, ale tehdy mě odradil nesrozumitelný jazyk - tedy k věci.
Burgessovo dílo je zjevnou antiutopií. Popisuje Londýn v ne tak blízké budoucnosti, Londýn pokřivené společnosti,kde mladí nedokáží žít bez ultranásilí, tedy násilí zvláště bestiálního charakteru - napadání kolemjdoucích, znásilňování, mrzačení. Jednu takovou tlupu mladých sledujeme, jejich zločiny se nijak nevymykají z průměru až do té doby, kdy se v jednom ze svých barů zfetují a pak ukradnou auto a navštíví jeden dům na samotě. Tam znásilní mladou ženu a zmrzačí jejího manžela, spisovatele. Příští dny musí jeden z mladých svést souboj o vůdčí pozici ve své tlupě - bez odporu se nechá sesadit, ale vzápětí se s velkou pompou vrací a trestá váhající. Že to nebyl dobrý nápad,to zjistí až při následující akci - přepadení bohaté milovnice koček. Mladík nešťastnou náhodu milovnici odpraví na onen svět a při pokusu o útěk jej kamarádi dočasně oslepí a vydají policii do rukou. Případ nevypadá dobře - dvacet let. Mladík ve věznici ale dělá, co může. Doslechne se o zkušební léčbě trestanců, po které jsou propuštěni. S vypětím všech sil se mu podaří léčbu nastoupit. V angličtině je nazývána brainwashing, v češtině pak vymývání mozku. Za pomoci neznámé chemické substance je mladíkovi vštípen odpor vůči násilí jakéhokoliv druhu - jeho přítomnost mu přivádí prudkou nevolnost. Konečně vyléčen opustí brány vesnice a všechno se proti němu spikne - je nucen pykat za všechny minulé hříchy, ačkoliv už je prakticky jinou osobou - jen někde hluboko se skrývá skutečný on, znechucený vším děním a neskutečným ponížením, které musí podstupovat...
Kniha nabízí diskusi na mnohá filosofická a morální témata jako je cena svobody, léčba za cenu ponížení či odstranění možnosti volby - je to léčba nulová.
Podobně jako se Orwell v díle 1984 zabývá novodobým jazykem newspeakem, Burgess rozebírá jazyk teenů - futuristický slang sestávající hlavně z rusismů. Upozorňuji, že ten, kdo nemá zkušenost s anglickým nebo ruským jazykem, bude možná považovat četbu za poněkud únavnější a obtížnější, jelikož bude muset neustále listovat ke slovníku na konci knihy. Tento problém lze ale lehce překonat - chutí a zájmem. Vřele doporučuji jak knihu (minimálně lingvistům), tak film, který tak geniálně zadaptoval Stanley Kubrick.
Článek napsala Dooren || Březen 2004
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 18.03.2004, autor : Dooren
Článek ohodnocen 78 čtenáři : 
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
Napsat příspěvek ...
Film jsem videla, ted ctu knizku v anglickem originale. Myslim, ze original je mnohem lepsi nez cesky preklad (tim ho nechci shazovat), ponevadz prekladem se vzdy neco ztraci. Dalsi vec ktera se mi na originale zamlouva, je ze tomu rozumim mnohem lepe nez spousta rodilych anglickych mluvcich - prece jen, anglicky prepis ruskych slov je celkem srozumitelny i v cestine.
ano, všiml jsem si, že ráda čteš sf literaturu, to já také, rád čtu (jde to také poznat tady na čtenáři) a mohu s tebou jen souhlasit, mne také teměř každá kniha zaujme.... :)
Tak já mám v zásobě ještě hoodně věcí, a jinak - nevím, jak to dělám, ale skoro každá knížka mě zaujme
nejsem až takový, já až přečtu nějakou knížku, která mne zaujala, tak se teprve vrhám do psaní a své čerstvé dojmy konvertuji do digitální podoby :-)
To víš, že tam ten Beethoven byl vystižen, ale nechtěla jsem prozradit víc. Co se týče kategorií, trvám na SF a antiutopiii. JInak teď odjíždím, tak si zse můžeš nasyslit ňáký články do zásoby...:-)
ještě chci dodat - v knize to asi moc nebylo vystiženo, ale záliba hlavního hrdiny
k hudbě Beethovena pojatá ve filmu byla fascinující. Do "podivné a násilnické" atmosféry filmu
zněly tóny od nesmrtelného skladatele - což bylo pro mne potěšující, neboť Beethovena mám rád.
Jinak bych podotkl, že bych spíše román zařadil do kategorie - společenský román.
já viděl film, tak před rokem a při sledování jsem musel v duchu kroutit hlavou, tak to bylo "divný". Ale také jedinečný, nic takového jsem snad na obrazovce neviděl. No jo, Kubrick je dobrý, předvedl to i v Osvícení s J. Nicholsnem. IMHO samotná kniha musela být ještě lepší, strašnější.... .