Jiří Kulhánek - Noční klub
(2003)
Žánr : sci-fi
Jiří Kulhánek je fenomén. Kdyby někdy zakládal klub, pravděpodobně by ho pojmenoval jako Ligu náhradních končetin nebo Klub létajících mozků - kdo zná jeho ostatní díla, pochopí. Jako žánr jsem musela zvolit sci-fi, ale přesnější by bylo říci, že tvoří ve stylu zvaném kyberpunk. Zkusím ho lehce charakterizovat - kyberpunk se odehrává v přítomnosti nebo velmi blízké budoucnosti. Klade zvláštní důraz na počítače, zbraně a techniku všeho druhu. Vyznačuje se jistou rezervovaností v oblasti kladných citů. Hrdinové jsou většinou na okraji společnosti.
Kulhánek se nám představil již před několika lety knihou Vládci strachu. okamžitě si našel své oblíbence, protože v této knize se jako jeden z prvních odvážil prezentovat upíry jako kladné hrdiny pronásledované zlou společností. Navíc mistrně nabídl mnoho detailů z upířího života a samozřejmě akci, akci, akci. V podobném stylu pokračoval knihou Cesta krve - Dobrák a Cynik, kde nám představil schizofrenního hrdinu v nezničitelném stroji. Následovali Divocí a zlí, kde začal lehce koketovat s Mesiášem, ovšem poněkud hrubšího ražení, a vykrystalizoval Nočním klubem, v němž smíchal všechno, co až doposud vymyslel. Máme tam, upíry, supertajné organizace, Lovce, schizofrenii, zbraně, meče, mazlíčka i ženy. Do toho hrdinu, který se vždy musí lišit, a to vše v atraktivním obalu tajemné Prahy a okolí.
Narozdíl od ostatních děl nechal Kulhánek naživu alespoň několik postav, aby je mohl trochu charakterizovat. Díky tomu je příběh více prokreslený a napínavý. Všechny postavy jsou natolik chytré, krásné, zajímavé nebo cynické, že si okamžitě získají náš obdiv.Také záporné charaktery jsou velice svěží a zajímavé, pan Wries a Van Vren mi trochu připomínají postavy z Nikdykde - Croupa a Vandemara. Obě dvojice mají zajímavá hesla - odstraňování přebytečných údů a preventivní stomatologie...
Začátek Nočního klubu je trochu drsnější - seznámíme se s Nočním klubem, supertajnou organizací, která trestá bestiální zločiny v České republice. Sotva si jeho členové začnou získávat naše sympatie, Kulhánek je téměř všechny nechá povraždit. Poté sledujeme osudy jednoho z přeživších, Tobiáše - stal se z něho upír a jede na celoživotní exkurzi do Jihočínského moře. Z knih je docela patrné, že autor musí být fanouškem mečů a bojového umění, o krásných ženách ani nemluvě. Místy mají tyto ženy až hyperbolické schopnosti, které upírstvím ještě narostou - viz Mazlík, ale to mu rádi odpustíme. Nejvíce nás potěší, že hrdinové jsou Češi ( alespoň někteří), že příběh se odehrává také částečně u nás a že autor toho skvělého příběhu je také Čech. Na druhém místě si pak přijdou na své sadisté, cynici a lidé, které prostě všechno zajímá. Takže se dozvíme, jak se mobilním telefonem upravuje kontaktní čočka - pochopitelně, že nevratně, jak kluzká je chodba, zdobí-li ji mozky protivníků, jak vypadá pravý nindža a také, kdeže je Noční klub. Jen se proboha neptejte, jestli upíři opravdu existují...
Noční klub je velice podařené dílko, Kulhánkovo nejlepší, ale zákonitě musí vzbuzovat také obavy. V této knize se naprosto dokonale vykradl. Další kniha tedy bude buď naprostý brak bez sebemenší inovace,nebo něco úplně nového. Modlím se za to druhé, protože ani mistr si nemůže dovolit stejné schéma napočtvrté.
Článek napsala Dooren || Březen 2004
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 18.03.2004, autor : Dooren
Článek ohodnocen 87 čtenáři :
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
Napsat příspěvek ...
Noční podniky a night cluby na http://sexvemeste.cz/.
Vubec si zni nedelej je to tvuj blog a je jen na tobe jak snim nalOzis nebo kolik chyb tu budes mit komu to vadi at to necte s pozdravem kuba :*
Milá Dooren, s Tvou recenzí nelze než souhlasit. I tak bych měla několik málo poznámek. Především jde o útočný komentář k recenzi Andrzej Sapkowski-Narrenturm. Souhlasím s ne právě nejlepší volbou větnych vazeb, o čárkách nemluvě, nicméně, pokud si přečteš svůj příspěvěk k Nočnímu klubu, jsem si jista, že najdeš gramatické nedostatky také v hojném počtu. Z textu je jasné, že jsi Kulhánkem nadšena - kdo by nebyl, ale také z něj vyplývá, že se snažíš psát jako zkušený kritik s citem pro jazyk. Občas to nejde. Pointou je, že než příště začneš rasit něčí dílo, popřemýšlej nejprve sama nad sebou. S pozdravem Pravdapdoba