Andrzej Sapkowski - Sága o Zaklínači 1 – Krev elfů

(1994)

Žánr : fantasy

Geralta, zaklínače z Kaer Morhen, jehož dosavadní prací bylo pomáhání lidem od nebezpečí, za úplatu samozřejmě, nyní tíží velké břímě. Jeho život ovládá sudba a věc, jež považuje za svou povinnost, mu činí nemalé problémy. Stará se o Lvíče z Cintry, malou dívku jménem Ciri, jež ztratila svou rodinu a pronásledována nočními můrami se učí umění meče. Geralt, zaklínač, pečuje o plamen, který může zapálit celý svět a jeho povinností je nezklamat.

Sapkowského první román o Geraltovi, Ciri, Yennefer, Triss Ranuncul či Yarpenu Zigrimovi staví na velké základně jeho povídek, jež o Zaklínači napsal. Jedná se o čistokrevnou Fantasy se vším, na co jsme zvyklí. Najdete zde vše, co by jste čekali. Elfové, trpaslíci, gnómové, magie, meče, kouzelné lektvary atd. atd. Pro mne samotného se jednalo o první dílo, které jsem od Sapkowského četl, tudíž nemohu soudit, co se kvality předchozích povídek týče, ale tento román se řadí mezi ty lepší, ne-li mezi ty nejlepší.

Andrzej, jak je možno rychle poznat patří mezi autory, kteří si neberou moc servítek s tím, jak se vyjadřovat. Dílo je, dalo by se říct, ukecané a někdy i přemírou podrobností (obzvláště z politiky) nudné. Naštěstí se jedná jen o krátké úseky jež neuškodí a v lecčem poskytnou nové věci k zamyšlení. Autor se nevyhýbá ošemetným tématům, jako je například xenofobie, jež je zde obzvláště dobře popsána. Velice snadno zde poznáte odraz v naší skutečnosti a nejenom v tomto tématu se záležitosti knihy protínají s problémy v našem reálném světě. Navíc autor nejde daleko k sprosté mluvě, čemuž jednoznačně vede mluva trpaslíků. Naštěstí vše působí přirozeně a lecčemu se od srdce zasmějete. Nejednou jsem se smál tak, že jsem prostě nemohl číst dál, tak trefné byly autorovo poznámky nemluvě o jistých teoriích.

Vyjadřování však není to jediné, co se na tomto románu dá vyzdvihnout. Děj je čtivý a i přes očividnou nudnost první kapitoly, se postupně do knihy zakusujete a nasáváte její obsah jako vysavač. Popisování tréninku Ciri, jejích osobních pocitů a postupné uvědomování si svých schopností je kvalitně rozvedeno do celé knihy. I svět, v němž se hlavní hrdinové nacházejí, poskytuje nemalá překvapení a jen samotná zmínění se o tvorech, s nimiž si zaklínači vyřizují účty, přidá na atmosféře, žel v prvním dílu si jich moc neužijete.

Název knihy Sága o Zaklínači má své opodstatnění a podtitulek Krev elfů zde hraje spíše minoritní roli. Kniha je opravdu koncipována jako „seriál“ o pěti chodech a konec to jednoznačně dokazuje. Nedočkáte se žádného rozuzlení byť sebemenší záhady. Vše je hezky v teple schováno na „někdy jindy“. Hodně mě to mrzí, ale jelikož se dalších dílů dostává, sic v omezeném množství, tak se k druhému pokračování v blízké budoucnosti dopracuji. Jednak z velké zvědavosti a neméně z toho, že by to byla opravdu velká škoda. Sapkowski je skvělým vypravěčem a mnoho čtenářů mi to jistě potvrdí.

Ti z vás, co mají rádi fantasy a nevadí jim místy (ale opravdu jen místy) nudný děj, jež je ale okořeněn množstvím humoru, jistě najdou to co hledají. Nejde jinak nežli doporučit.


Článek napsal Jumbik || Duben 2005


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 12.04.2005, autor : Jumbik

Článek ohodnocen 268 čtenáři : 



Článek má 1360 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

14.06. 2010  01:34

Nic jiného než souhlasit, nemůžu. :) Kvalitní kniha i spisovatel.

19.03. 2007  19:26

Naprosto špičková pentalogie. Kvalita stoupající s dalším dílem, přičemž poslední pátý díl je naprostou bombou. Jak napsala Johanka, není co vytknout.

REALLY GREAT :o)

29.08. 2006  22:38

Nejde nic vytknout...úplně mě zarazilo, jak totožné má autor názory...Teda, když nepočítám, že Ságu o zaklínači jsem dočetla nedávno a soudím ji spíš jako celek. Ale první díl a možná i ten druhý je v porovnání s těmi ostatnímy ještě nudný...V třetím díle jsem se poprvé doopravdy a nefalšovaně začetla a ty ostatní jsou naprosto skvělé...styl jakým proplétá děj, aby čtenář byl neustále v pozoru na napnutý...vyprávění postav, časové nesrovnalosti, to všechno se mi zapsalo do paměti, jako výborná sága;) A konec posledního dílu je opravdu zvláštní, vlastně ani nevím jestli to byl konec nebo příběh bude ještě nějak pokračovat...vlastně bych ráda:)

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu