Stephen King - Prokletí Salemu

(1975)

Žánr : horror

Citát: „Slyšel jsem hlas z hlubiny řvát: pojď za mnou, bejby, navěky spát.“

Rozbor: Říkáte si, že upírská tématika nemá již co nabídnout? Pak se podívejte na romány Stephanie Meyerové. Ta dokázala mladé čtenáře zlákat na upírskou romantiku, jakou jsme mohli vidět například ve filmu Underworld nebo Krev jako čokoláda.

Nejvíce se tímto tématem proslavil známý Bram Stoker a od doby, kdy si jeho román Drákula získal srdce nejednoho čtenáře a vznikl tak nový žánr: horor, se nemálo spisovatelů pokoušelo pokračovat tam, kde Drákula skončil. Jen několik jich ale uspělo. Za následovníka Brama Stokera můžeme dnes považovat Stephena Kinga – je jedním z těch, kterým se podařilo, cosi neuvěřitelného, když předvedl, že horor není mrtvý a může nabídnout mnohem více než jen krev. A jeho Prokletí Salemu, druhá kniha, jenž vydal, se po Drákulovi stala druhou nejlepší knihou s hororovou tématikou.

Ani Stephen King si tedy nenechal ujít takový námět, jaký si chce vyzkoušet snad každý autor napínavých románů. Poprvé ho nápad na Prokletí Salemu napadl při výuce na střední škole, kde se studenty rozebíral Drákulu. Tady byl fascinován tím, jak ostatní poslouchají a jak je tohle téma zajímá. A tak se rozhodl také něco napsat.

Původně měla kniha nést název „Druhý příchod“. Nakonec ale vyšla pod názvem „Prokletí Salemu“, tak jak ho známe.

Podoba s Drákulou je zde ihned patrná. Bohatý starý muž obestřený tajemství si spolu se svým společníkem koupí dům na kopci (jako mohyla se tyčí nad městem) a od té doby se v městečku Salem´s Lot začínají dít divné věci. Lidé mizí a město ovládá temnota. Hlavní postavou je zde spisovatel Ben Meyers, Je zvláštní, jak často si za hlavní postavy King vybírá právě spisovatele. Připomenout si můžeme knihy jako Pytel kostí, Misery, Prokletí Salemu, Osvícení, Temná půle a mnohé další. Autor se sám přiznává k tomu, že si zkrátka nedokáže pomoc a postava spisovatele ho čímsi láká. Snad je to proto, že duši spisovatele zná až příliš dobře na to, aby ji nevyužil.

Stokerova tématika je zde však uvedena po kingovsku. Ocitáme se ve státě Maine, dějišti většinu Kingových románů. Roli tady sehraje láska mezi Benem Meyersem a krásnou mladou dívkou.

Další důležitou postavou je otec Callahan, jehož osud nám je v závěru autorem zatajen. Můžeme se tak pouze domnívat, co se s ním stalo. Nechcete – li si nad tím lámat hlavu, stačí si sehnat sérii Temná věž a o jeho osudu si přečíst. I on v tomto světě totiž sehraje svou roli.

Je vidět, že po první knize Carrie, kdy se Kingovi dostalo nemalého uznání, si zajistil dobrou reklamu a propagandu a i originální obálky tak jsou více působivé. A ani filmové plátno nezůstalo pozadu. Podle Prokletí Salemu vznikly dva filmy. Jeden v roce 1974 a druhý v roce 2004, který byl rozdělen na dva díly.

Pokud jste tedy milovníky upírů a Kinga, nemůžete si nechat tuto klasiku ujít. Napětí je zde vygradováno do závěrečného antré. Pokud čekáte happy end, mohu vám pouze říci, že se ho dočkáte, ale také ne. Více prozrazovat nebudu. A víte vy co? Běžte a přečtěte si tuto knihu. Já ji mohu vychvalovat do nebes, ale její podstatu stejně napsat nedovede, tu si musíte zažít každý sám. A každý sám se stanete obyvatelem Salem´s lot, na jehož obyvatele jen tak nezapomenete.


převzato z webu: romankrasa.webnode.cz


Článek napsal Roman Krása || Říjen 2009


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 02.10.2009, autor : Roman Krása

Článek ohodnocen 4 čtenáři : 



Článek má 265 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

26.10. 2009  14:02

Nejprve jsem videl nejnovejsi film. I pres delsi stopaz - dej se ubiral dost sviznym tempem a na konci jsem nemel pocit, ze je nutne litovat casu straveneho u obrazovky.

To me primelo vyhledat knihu. Doufal jsem, ze nabidne lepsi a temnejsi zazitek. A? Na konci jsem musel uznat, ze film se blizil deji jako maloktery snimek. Oproti knize se zmenila doba (ze sedmndesatych let je dej prenesen do "pritomnosti") a postava kneze byla pouzita k vytvoreni dejove smycky (plus pro logiku pribehu), jinak je vse verne predloze.

A zaver? 1. Libila se mi recenze. 2. Z vlastni zkusenosti mohu doporucit jak posledni film, tak cetbu knihy (s lehkym priklonem k filmu), nebot jde prakticky o totez.

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu