Jan Drda - Němá barikáda
(1946)
Žánr : válečná literatura
Spisovatele Jana Drdu (1915-1970) si mnoho lidí spojuje především s pohádkami, mezi něž patří dnes již legendární Hrátky s čertem. Drda, prozaik, dramatik i novinář, patřil mezi autory oficiálně vydávané poválečné literatury. Byl to horlivý komunista, jenž po revoluci v roce 1948 zastával významné funkce v kulturním i politickém životě a podílel se tak na zlořádu totalitního režimu. Svou pošramocenou čest částečně napravil v roce 1968, když v souvislosti s příchodem sovětských vojáků prohlásil: Nepodejte jim ani kapku vody! Navzdory pochybnému morálnímu kreditu nám Drda zanechal nepřehlédnutelný literární odkaz, v němž nacházíme i vysoce kvalitní díla.
Mezi ta patří i Němá barikáda, jež se po svém prvním vydání v roce 1946 stala bestsellerem. Není divu. Jedná se o sbírku poměrně krátkých jedenácti povídek, jejichž děj se odehrává během německé okupace Česka a především v době takzvaného Květnového povstání. Drda se v ní vůbec jako jeden z prvních spisovatelů pokusil zachytit toto vypjaté období. Někde se mu to daří více, jinde méně. Mezi umělecky nejhodnotnější patří známá a velice působivá povídka Vyšší princip. Celá kniha by se obecně dala charakterizovat jako výborná ukázka Drdova osobitého vypravěčského umění. Děj je nám podán ještě hutněji, než jak jsme zvyklí třeba v knihách Karla Čapka. V příbězích vystupují obyčejní lidé. Jsou strženi vírem okolností a ocitají se tváří v tvář smrtelnému nebezpečí, které představuje bezcitná německá válečná mašinerie. A právě za extrémních podmínek prokáží ony lidové postavy odvahu a nezkažený charakter. Nezaleknou se silnějšího, postaví se zlu a stávají se hrdiny. Hrdiny přirozenými, nepatetickými, jako by proti své vůli.
A to je podle mého názoru jeden z hlavních důvodů, proč měla kniha takový úspěch. Postavy působí velmi sympaticky, když srdnatě a za cenu vlastního života čelí přesile německých vetřelců a udělují jim nejednu lekci. Kéž by bylo takových lidí v naší zemi více, pomyslí si čtenář, kéž by jich bylo alespoň více než bezpáteřních zbabělců a rektálních alpinistů. Drdovy povídky působí jako chladivý balzám na rány v sebevědomí českého národa, které se, přiznejme si to, do dneška nezahojily. Němá barikáda je dílo, které rozhodně stojí za přečtení. Odpusťme autorovi poněkud povrchní psychologii postav a pro někoho nestravitelný levicový náboj v podobě občasného oslovování soudruhu či reminiscencí z občanské války ve Španělsku na straně komunistů. Tato kniha je plodem naší historie a jako takovou je jí nutno brát.
Článek napsal Jarda Kovanda || 2005
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 19.08.2005, autor : Jarda Kovanda
Článek ohodnocen 402 čtenáři : 
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
Mám Drdu rád jako pohádkáře.... ale můj otec (ročník 21,v únoru 45 utekl z Raichu z totálního nasazení) na té barikádě byl. Ono to bylo vážně trochu jinak, než to pan spisovatel napsal. Opravdu tam byl četník s puškou, ale jako český četník neměl žádné náboje, jen bajonet. Opravdu tam měli Walter P38 se dvěma náboji, který sebrali mrtvému německému poddůstojníkovi. Opravdu tam měli pancéřovou pěst, ale neuměli s ní zacházet, takže když na ně z druhé strany kouknul Panter jednotky SS, která byla zakopaná na Petříně, hodili ji do řeky, kde je asi dodnes a utekli domů..... ale co vyčítat spisovateli po tolika letech... Knihu si přečtěte, i tak stojí za to. Já ji měl jako povinnou školní četbu,tehdy jsem to vnímal jinak. Ale o minulost svého národa by se měli lidé zajímat i prostřednictvím pohádek. A měli by na ni být hrdí...
Podle mě je ta knížka moc dobrá přečetla jsem ji během chviličky. Líbí se mi na ní že i když není všechno okecávané tak si to člověk dokáže bez problému představit.
Ta kniha je komunistická skrz naskrz! Sověti nebyli o moc lepší Němci, jenom vyhráli a nezapomeňte, že dějiny píšou vítězové.
Ja bych řekla, že je to spíše krátké.. A kniha je suprová. ;)
ten článek je dobrej..aspon nemusim celou tu knizku cist..a hodi se mi to na referat..:)
knihu si sezenu a prectu
chci se zeptat jaké tam sou postavy
Kdyz jsem tuto knizku poprve otevrela,trochu me odradil ten styl mluvy.Prvni povidka me totalne otravila a tak jsem se rozhodla to cist na prezkacku.A?Asi nejvic se mi libila Vesnicka historie.KDyz jsem si precetla tohle,tak jsem tu knihu precetla jednim dechem. Na to jak je stara, je jeste porad dobra.
jo adrive soudru znamenalo pritel to ze si takhle lidi udou rika navzejem ta vymisleli komunisti
masecka knizka i kdyz vopcas trochu drasticka doporucuju precist
Je to yatím jedna z nejlepších knížek , kterou jsem četl!!!!!!!! Petr(15)
Ta knížka je někdy sice nudná,ale pár příběhu stojí za to si přečíst...je to humus a jestli to takový tehdy opravdu bylo tak díky bohu že jsem ročník 91!
Ty usmrkanej cucáku, kdybi ti bylo tolik, kolik je ti teď a žil bys v tom období, o kterém ta knížka pojednává, tak by ses určitě podělal strachy dřív, než by sis stihnul sundat kalhoty. Tak až příště budeš kydat takový sračky, nejdřív se rozmysli co píšeš... Jo a mimochodem "dlouhí" se píše s Y!
Jinak ten článek je vcelku dobře zpracovaný, jenom by možná bylo od věci připojit výčet povídek, které ta kniha obsahuje.
Vojto!!Když se ti tro nelíbí tak sem nelez!!
tojle je nic moc musel sem to číst do školy moc mě to nebavilo
a neotravujte s takovou píčovinou
to je prasečina!!!!!!
ne nenii našel jsem kratší a lepší
Dlouhý??? Já myslím, že je tak akorát:-)
tento článek je moc dlouhí a myslim nic moc ale snaha tam byla