Jan Drda - Němá barikáda

(1946)

Žánr : válečná literatura

Spisovatele Jana Drdu (1915-1970) si mnoho lidí spojuje především s pohádkami, mezi něž patří dnes již legendární Hrátky s čertem. Drda, prozaik, dramatik i novinář, patřil mezi autory oficiálně vydávané poválečné literatury. Byl to horlivý komunista, jenž po revoluci v roce 1948 zastával významné funkce v kulturním i politickém životě a podílel se tak na zlořádu totalitního režimu. Svou pošramocenou čest částečně napravil v roce 1968, když v souvislosti s příchodem sovětských vojáků prohlásil: Nepodejte jim ani kapku vody! Navzdory pochybnému morálnímu kreditu nám Drda zanechal nepřehlédnutelný literární odkaz, v němž nacházíme i vysoce kvalitní díla.

Mezi ta patří i Němá barikáda, jež se po svém prvním vydání v roce 1946 stala bestsellerem. Není divu. Jedná se o sbírku poměrně krátkých jedenácti povídek, jejichž děj se odehrává během německé okupace Česka a především v době takzvaného Květnového povstání. Drda se v ní vůbec jako jeden z prvních spisovatelů pokusil zachytit toto vypjaté období. Někde se mu to daří více, jinde méně. Mezi umělecky nejhodnotnější patří známá a velice působivá povídka Vyšší princip. Celá kniha by se obecně dala charakterizovat jako výborná ukázka Drdova osobitého vypravěčského umění. Děj je nám podán ještě hutněji, než jak jsme zvyklí třeba v knihách Karla Čapka. V příbězích vystupují obyčejní lidé. Jsou strženi vírem okolností a ocitají se tváří v tvář smrtelnému nebezpečí, které představuje bezcitná německá válečná mašinerie. A právě za extrémních podmínek prokáží ony lidové postavy odvahu a nezkažený charakter. Nezaleknou se silnějšího, postaví se zlu a stávají se hrdiny. Hrdiny přirozenými, nepatetickými, jako by proti své vůli.

A to je podle mého názoru jeden z hlavních důvodů, proč měla kniha takový úspěch. Postavy působí velmi sympaticky, když srdnatě a za cenu vlastního života čelí přesile německých vetřelců a udělují jim nejednu lekci. Kéž by bylo takových lidí v naší zemi více, pomyslí si čtenář, kéž by jich bylo alespoň více než bezpáteřních zbabělců a rektálních alpinistů. Drdovy povídky působí jako chladivý balzám na rány v sebevědomí českého národa, které se, přiznejme si to, do dneška nezahojily. Němá barikáda je dílo, které rozhodně stojí za přečtení. Odpusťme autorovi poněkud povrchní psychologii postav a pro někoho nestravitelný levicový náboj v podobě občasného oslovování soudruhu či reminiscencí z občanské války ve Španělsku na straně komunistů. Tato kniha je plodem naší historie a jako takovou je jí nutno brát.


Článek napsal Jarda Kovanda || 2005


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 19.08.2005, autor : Jarda Kovanda

Článek ohodnocen 402 čtenáři : 



Článek má 1436 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Jméno : E-mail :

chci zaslat na e-mail upozornění na nový příspěvek v této diskusi

Text:

21.01. 2012  00:22

Mám Drdu rád jako pohádkáře.... ale můj otec (ročník 21,v únoru 45 utekl z Raichu z totálního nasazení) na té barikádě byl. Ono to bylo vážně trochu jinak, než to pan spisovatel napsal. Opravdu tam byl četník s puškou, ale jako český četník neměl žádné náboje, jen bajonet. Opravdu tam měli Walter P38 se dvěma náboji, který sebrali mrtvému německému poddůstojníkovi. Opravdu tam měli pancéřovou pěst, ale neuměli s ní zacházet, takže když na ně z druhé strany kouknul Panter jednotky SS, která byla zakopaná na Petříně, hodili ji do řeky, kde je asi dodnes a utekli domů..... ale co vyčítat spisovateli po tolika letech... Knihu si přečtěte, i tak stojí za to. Já ji měl jako povinnou školní četbu,tehdy jsem to vnímal jinak. Ale o minulost svého národa by se měli lidé zajímat i prostřednictvím pohádek. A měli by na ni být hrdí...

02.06. 2011  14:08

Podle mě je ta knížka moc dobrá přečetla jsem ji během chviličky. Líbí se mi na ní že i když není všechno okecávané tak si to člověk dokáže bez problému představit.

14.04. 2011  22:00

Ta kniha je komunistická skrz naskrz! Sověti nebyli o moc lepší Němci, jenom vyhráli a nezapomeňte, že dějiny píšou vítězové.

04.04. 2011  18:12

Ja bych řekla, že je to spíše krátké.. A kniha je suprová. ;)

27.02. 2011  13:09

ten článek je dobrej..aspon nemusim celou tu knizku cist..a hodi se mi to na referat..:)

14.02. 2011  18:23

knihu si sezenu a prectu

20.09. 2010  08:17

chci se zeptat jaké tam sou postavy

05.11. 2009  19:37

Kdyz jsem tuto knizku poprve otevrela,trochu me odradil ten styl mluvy.Prvni povidka me totalne otravila a tak jsem se rozhodla to cist na prezkacku.A?Asi nejvic se mi libila Vesnicka historie.KDyz jsem si precetla tohle,tak jsem tu knihu precetla jednim dechem. Na to jak je stara, je jeste porad dobra.

05.03. 2007  21:26

jo adrive soudru znamenalo pritel to ze si takhle lidi udou rika navzejem ta vymisleli komunisti

05.03. 2007  21:10

masecka knizka i kdyz vopcas trochu drasticka doporucuju precist

20.02. 2007  07:26

Je to yatím jedna z nejlepších knížek , kterou jsem četl!!!!!!!! Petr(15)

16.06. 2006  20:17

Ta knížka je někdy sice nudná,ale pár příběhu stojí za to si přečíst...je to humus a jestli to takový tehdy opravdu bylo tak díky bohu že jsem ročník 91!

04.06. 2006  17:03

Ty usmrkanej cucáku, kdybi ti bylo tolik, kolik je ti teď a žil bys v tom období, o kterém ta knížka pojednává, tak by ses určitě podělal strachy dřív, než by sis stihnul sundat kalhoty. Tak až příště budeš kydat takový sračky, nejdřív se rozmysli co píšeš... Jo a mimochodem "dlouhí" se píše s Y!

Jinak ten článek je vcelku dobře zpracovaný, jenom by možná bylo od věci připojit výčet povídek, které ta kniha obsahuje.

30.03. 2006  18:07

Vojto!!Když se ti tro nelíbí tak sem nelez!!

09.03. 2006  07:22

tojle je nic moc musel sem to číst do školy moc mě to nebavilo

23.02. 2006  14:00

a neotravujte s takovou píčovinou

23.02. 2006  09:58

to je prasečina!!!!!!

06.02. 2006  19:03

ne nenii našel jsem kratší a lepší

06.02. 2006  18:07

Dlouhý??? Já myslím, že je tak akorát:-)

17.01. 2006  17:04

tento článek je moc dlouhí a myslim nic moc ale snaha tam byla

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu