Irvine Welsh - Noční můry s čápem Marabu
(1995)
Žánr : kultovní román
Zcela jistě zná každý z nás buď Irvina Welshe samotného, nebo některý z filmů, které vznikly právě jeho přičiněním – tedy Acid House a Trainspotting. Tento typický Skot vydává své do značné míry autobiografické knihy již deset let. Irvine Welsh se narodil v roce 1961, v Edinburghu, v typické dělnické čtvrti Muirhouse, proslulé vysokou mírou nezaměstnanosti a sociálních nepokojů. V šestnácti letech odešel ze školy a odjel do Londýna za tehdejší punk-rockovou scénou. Tam experimentoval s drogami, střídal zaměstnání a získával zkušenosti na celý život. V roce 1994 vyšly časopisecky jeho první povídky z knihy Acid House, později následoval první román Trainspotting. Jeho druhý román následoval o rok později, a právě ten mě z Welshovy tvorby zaujal nejvíce.
Noční můry s Čápem Marabu je kniha, jež spolu s ostatními Welshovy díly patří do kategorie kultovní román. Než začneme se samotnou recenzí, pokládám za nutné tuto kategorii lehce charakterizovat. Především – kultovní román ovlivňuje davy, mění zažité styly, stává se novým kultem. Dá se říci, že například beatníci měli na tvorbu kultovních románů přímo monopol. A také se dá říci, že po Bukowském je Welsh jejich největším následovníkem, nebo – dědicem.
Noční můry s čápem Marabu se paradoxně vymyká zažitému schématu Welshových děl. Od Trainspottingu, Extáze či Sviňáka se velice liší. Obsahuje sice všechny atributy jako fotbal, rvačky, drogy a alkohol, stejně jako sociální bídu skotských sídlišť 70.let, ale na druhou stranu pracuje s velkou mírou imaginace, a to se něj zdá být velice neobvyklé. Posuďte sami: Ray Strang je produktem sídliště 70.let, se všemi jeho zápory. Nenávidí svou rodinu. Považuje svého otce za absolutního kreténa, a ani na matku nemá lepší názor. Největším objektem jeho patologického zájmu je ovšem pes. Rodina ho zbožňuje, Ray ho nenávidí, protože ho pokousal. S problémem v podobě psa se ovšem hravě a vynalézavě vypořádá – odveze jej na opuštěný říční ostrůvek a na obě strany hlavy mu připevní velké rachejtle. Následný ohňostroj není třeba popisovat…V podobném duchu se vine celý Rayův život, a to až do doby, kdy se svojí partou znásilní a duševně zničí jednu mladou dívku. Toto je první linie příběhu, rayovsky-pozemská. Příběh má ještě druhou, tedy tu, která mě svou neobvyklostí velmi zaujala. Je to linie africky-nadpozemská. Ray a jeho fiktivní přítel v ní bloudí Afrikou, vydávají se po stopách čápa Marabu, známého mrchožrouta a zabijáka plameňáků. Poměrně dobrý popis afrických reálií je naprosto nastíněn samotným Rayovým posláním – najít a vyhladit všechny čápy Marabu, protože jsou to zabijáci, ale hlavně – proto, že symbolizují Rayovo svědomí. Hon na čápa Marabu je vlastně alegorie jedné dlouhotrvající snahy o odpuštění. Odpuštění, které nakonec nepřichází…
Přečetla jsem většinu Welshových knih, považuji je za zábavné, ale poněkud jednostranné. Stejně jako může příval vulgarismů osvěžit, může i unavit. To je důvod, proč už jsem nedokázala přečíst Lepidlo, a proč se nechystám ani na Sviňáka. Možná si přečtu Porno, protože je to druhý díl Trainspottingu, ale opravdu jen možná. Jedině Čáp Marabu je zábavný stále, a proto ho můžu vřele doporučit. Nechci ale také nikoho odrazovat od dalších Welshových děl – všechna mají něco do sebe.
Článek napsala Dooren || Červen 2004
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 04.06.2004, autor : Dooren
Článek ohodnocen 177 čtenáři : 
diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu
fajn text, další věci, který se mi hodily do školy jsem našel na http://www.pohodaveskole.net mějte se
Vzkaz pro ZAZIPININA! Souhlasím s tebou a jestli ti můžu doporučit tak si přečti volné pokračování Trainspottingu jmenu je se to Porno (novinka), jo a je to fakt skělí.
Jeho Trainspotting a Acid House je uz klasika!!! Mel by ses Silvere na ne podivat!
Tak ja osobně jsem tohoto spisovatele necetl, ikdyz se mi jeho filmy líbily, na jeho knihy nemam nejak chut - neni to az tak ma parketa |:-)