Orson Scott Card - Enderova hra
(1985)
Žánr : sci-fi
Orson Scott Card se narodil v USA, ale několik let strávil jako misionář v Brazílii. Byl dramaturgem a učitelem. Jako spisovatel vyniká nejen celou řadou kvalitních románových řad, z nichž do češtiny byla přeložena sotva polovina, ale také ojedinělým oceněním. Mnoho spisovatelů obdrželo ceny Hugo a Nebula, ale žádný z nich nedostal tyto dvě ceny najednou, a dvakrát po sobě. Za všechno může první kniha románové řady o budoucím vesmíru, tedy Enderova hra. V roce 1977 vyšla stejnojmenná ambiciozní povídka, její úspěch pak Cardovi napověděl, aby pokračoval.
Enderova hra přitahuje čtenáře atraktivním příběhem podle klasického schématu - budoucnost, vztahy na Zemi jsou mnohem komplikovanější, než jak si je pamatujeme, společnost je v krizi, protože musí čelit hrozbě z vesmíru. Rodiny jsou nuceny omezit svou tradiční plodnost pouze na dvě děti. Pokud se narodí dítě další, není zabito jako v Číně, ale rodina ztrácí určité výsady. Stejně je to s rodinou Wigginových. Vraťme se ale k hrozbě z vesmíru - Zemi a další planety známého vesmíru ohrožují termiťané ( v angl.originálu the buggers), vysoce inteligentní hmyz úlového charakteru. S lidmi nekomunikují, pouze ničí vše, co najdou. Jelikož je to hmyz žijící v úlovém společenství, válka s pěšáky jej absolutně nemůže ohrozit, je nutno zabít královnu, ale tu si termiťané chrání. Jak je vidět, pro lidstvo to znamená opravdu prekérní situaci. Všechno zlé je k něčemu dobré - objeví se geniální myšlenka - proč nehledat geniální taktiky a vojevůdce i mezi dětmi? Je založena bitevní škola, útvar kdesi na orbitě Země. Výběr do této školy je limitován přísnými požadavky.
Zde se můžeme vrátit k rodině Wigginových. Tato rodina překročila limit o jedno dítě. Prvním dítětem je Petr, příliš svéhlavý a cílevědomý na to, aby mohl být přijat do bitevní školy. Následuje Valentina, příliš mírná a dobrá pro bitevní školu. Posledním dítětem je Andrew zvaný Ender. Zvláštní dítě, nadprůměrně inteligentní jako ty předešlé, je také vrahem. Těsně před nástupem do bitevní školy zabije svého spolužáka, přesto v něj ti, co ho sledují, věří nejvíce. Již na cestě je mezi Endera a jeho budoucí spolužáky postavena překážka. Ještě než si Ender mohl najít přátele, byl izolován, aby mohli učitelé vybudit jeho obrovský potenciál. V armádním prostředí bitevní školy Ender znovu uspěje, znovu zabije, postaví svou armádu a vyrazí vstříc termiťanům....
Card dobře věděl, že čtenáře nic nenavnadí tak, jako dlouhá a napínavá cesta Endera bitevní školou, náročná hra na válku a též tajemná počítačová hra, která se Enderovi hrabe v mozku a nutí ho překonat sebe samotného. Můžeme si povšimnout Cardova zalíbení v cizojazyčném slangu, do bitevní školy zařadil děti všech národností a jejich konverzaci vymyslel tak, že zní opravdu přirozeně - určitě si povšimnete míst, kde zúročil svá léta v Brazílii. Povšimněte si též jeho latinskoamerického smyslu pro tajemno, chápání jsoucna a božských sil. Útlá knížka jen těžko skrývá filosofické myšlenky, jimiž se jen hemží, a snaží se v nás vybudit to nejlepší. Dokáže přesvědčit většinu čtenářů o tom, že jsou schopni velkých činů, jen vstát a realizovat je, a to je, jak si všichni musíme přiznat, to nejlepší, co by mohl čtenář od knihy dostat.
Enderovou hrou Orson Scott Card neskončil - následují pokračování o dalších příhodách Endera, ale zároveň nám byla nabídnuta paralelní série popisující osudy Enderova spolubojovníka Fazolka. Zatímco série o Enderovi byla nedávno dokončena, Fazolkova stále ještě pokračuje. Z ostatních Cardových děl ještě připomeňme sérii o Alvinovi.
Článek napsala Dooren || Březen 2004
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 24.03.2004, autor : Dooren
