Frank Herbert - Duna

(1963)

Žánr : sci-fi

Někteří spisovatelé mají prostě štěstí a smůlu zároveň - napíší dílo, které se bude číst ještě po desetiletí, ale toto dílo jim zároveň znemožní jakoukoliv další tvorbu, protože vše, co napíší, bude srovnáváno s oním number one. Přesně to samé se stalo Franku Herbertovi poté, co v roce 1963 publikoval první díl budoucí slavné série. Do té doby již publikoval několik knih nikoliv bez příznivého ohlasu, po Duně také nepřestal psát, ale všichni si ho budou navždy spojovat právě s ní.
A o čemže je tu řeč? V roce 1963 se na trhu objevila nenápadná kniha. Děj nás pomalu zaváděl do dějin rodu Atreidů, jejich krvavé války s rodem Harkonnenů a vůbec do všech pletich tehdejšího vesmíru. Středem zájmu byla malá planetka Arrakis, na které nebylo absolutně nic zajímavého...nebo ano? V nekonečných pouštích malého světa se skrývali obrovití píseční černi rozhodnutí pohltit každého, kdo se vydal na jejich území. Kdyby nebylo o co stát, lidé by se tam ani nehrnuli, jenže - poušť skrývala koření zvláštního druhu, koření nazývané geriatrické. Domorodci jej pojmenovali melanž. Tato melanž prodlužovala život těm, kdo ji brali pravidelně v dávkách, a těm, kdož byli nadáni psychickými silami pomohla jejich síly zesílit a lépe ovládat. Na tomto koření byli závislí ti, jimž nechtěli umřít, Vesmírná Gilda ( dopravní společnost) a také sesterstvo Bene Gesseritu, které cvičilo nadané ženy v ovládání psychických sil. Není divu, že byl kolem toho takový humbuk.
Děj se komplikoval dál - sesterstvo totiž věnovalo tisíce let šlechtění jakéhosi zvláštního proroka - ony jej zvaly Kwisatz Haderach. Ten vyvolený muž měl vládnout stejnou silou jako sesterstvo a ony jej měly řídit.Jak to tak bývá, vše se zkomplikuje...Msta přijde ve špatnou dobu, prorok ví dost na to, aby se nedal sesterstvem řídit.
Herbert vyvinul obdivuhodnou ságu.Po Duně následuje dalších pět dílů - Spasitel Duny, Děti Duny, Božský imperátor Duny, Kacíři Duny a Kapitula:Duna.
V tomto bodě se čtenáři trochu rozcházejí - někteří tvrdí, že původní Duna je stejně nejlepší a další díly jen nejsou špatné, já tvrdím, že původní Duna je pochopitelně nejlepší, ale další díly jsou skvělé. jako fanynka Bene Gesseritu mám nejraději poslední dva díly.
Tím ale skončit nechci, ještě musím dodat, že Duna byla natolik slavná, že ani sám Frank Herbert s ní nechtěl skončit - měl rozpracovány synapse asi dvou dalších románů, jeho práci však přerušila smrt. Tím však příběh nekončí. Po jeho smrti získal jeho syn Brian Herbert tyto synapse a spolu se svým přítelem Kevinem J. Andersonem se pustil do dalších pokračování. V nedávné době u nás vyšly hned čtyři takové knihy a musím ihned říct, že jejich kvalita je naprosto srovnatelná s původními díly, někde je možná dokonce převyšuje. Ale o tom už v jiné recenzi...


Článek napsala Dooren || Březen 2004


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 02.03.2004, autor : Dooren

Článek ohodnocen 108 čtenáři : 



Článek má 2573 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

11.01. 2007  16:51

Nechápu, jak se někdo dokáže prokousat celou tou ságou.
Mně to přišlo jak Kája Mařík. 1. díl výbornej, ale pak už nic novýho, jen neustále se opakující zápletky..., skončil jsem v polovině Kacířů Duny a to už byl fakt blábol. On-line duna je vynikající, ale hráli jste hru Dune z roku cca 1992 od francouzského Cryo? to je nářez... a nemyslim tu strategii s tančíkama a ordos zelenejma luncherema.

20.12. 2006  14:30

no tak jako knížka je suprová, a hra Duna, kterou hraju něco kolem roku je taky uplně skvlěá, prostě spojení Národů je tam uplně skvělý ale hlavně je neuvěřitelný jak spolupracujou lidi v Malorodech... :) já sama sem v Rybích Mluvčích :)

20.04. 2006  17:28

No Dunu bych za den neslupl,ač jsem rychločtenář,to vím,protože jsem ji četl uz čtyřikrát nebo pětkrát... a jako všechny DOBRÉ knihy mě vždy znovu dostane. Hru naštěstí neznám a obě filmové verze byly dost ubohé. Jinak Mr.Spock uz to taky četl a dodává: "Fascinující" :-)

05.05. 2005  14:28

souhlasim,ja ctu vice nez jednu knihu za den, tedy zalezi na casu, ale konkretne Duna je zalezitost na dlouhych 14 dni, pricemz posledni 4 dily jsem cetla anglicky,tak to trvalo trochu dele - ale aspon nemusim cekat,uz mam prectenou i Bitvu o Corrino

02.05. 2005  16:43

no moc času ani není zapotřebí, ja sem dokázal přečíst jednu knihu za jeden den. Bylo to tak napínavé že jsem prostě nemohl přestat. Knihy a vaše představivost jsou v tomhle případě daleko lepší než film.

27.04. 2005  20:25

Urcite to stoji za precteni... sam jsem cetl knizku a videl i film ... Silver podle her nemůzeš posuzovat literaturu

08.03. 2004  19:38

No, sice jsem ještě žádnou knihu od Herberta nečetl, ale Dunu znám, ať už jako hru, či film. Chce to mít hoodně času, abych se prokousal všemi díly knihy.

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu