Stephen King - CUJO

(1981)

Žánr : thriller

Stephen King začíná tuto knihu povídáním o městečku Castle Rock ve státě Maine. Kdysi do tohoto městečka přišel netvor jménem Frank Dodd, zabíjel obyvatele a nakonec všeho spáchal sebevraždu. Lidé si mohli oddechnout a klidně spát. Frank Dodd byl mrtev. Po několika letech nedlouho po půlnoci se vzbudil jeden čtyřletý chlapec a spěchal na záchod. Pak se vrátil do postele, přetáhl přes sebe deku a v té chvíli spatřil tu Věc v šatníku. Byla nízko u země. Obrovská ramena se hrbila nad nakloněnou hlavou, její oči byly žluté svítící díry. Vypadala jako netvor, napůl člověk, napůl vlk. V šatníku Tada Trentona něco drželo hlídku a městečko Castle Rock čekají opět po dlouhé době vzrušující dny.

Po docela svižném úvodu se příběh rozprostřel do mělkých vod. Spisovatel se jal vytvořiti scenérii pro následující dny a čtenář má možnost do ní pěkně nahlédnout. Máme zde vystrašeného chlapce jménem Tad, který nemůže svým rodičům vysvětlit, že s jeho šatníkem není všechno v pořádku. Vik Trenton je úspěšným reklamním agentem, který vymýšlí reklamní kampaně pro potravinářské firmy. V současné době má dosti závažné problémy se svým zaměstnavatelem a strachuje se o ukončení spolupráce. Jeho žena Donna si díky velkým příjmům může dovolit zůstávat doma a starat se o domácnost. Nudí se, začíná mít strach ze samoty a tak vyhledává společnost u milence. Její manžel to nakonec zjistí a k problémům v práci si na bedra bere ještě nevěrnou manželku, no a touto kombinací přestává být tím, kým vždy býval – pozorný, starostlivý manžel.

Pro úplnost příběhu bych rád doplnil ještě jednu rodinku, které se v knize věnuje nejedna stránka. Rodina Camberovic žije na samotě několik kilometrů od města. Joe Camber je snad jediný pořádný automechanik v širokém okolí. Bydlí s rodinou v pěkné usedlosti a dílnu má stylově ve stodole. Mají také psa bernardýna jménem Cujo. Je obrovský, ale jinak neškodný, jak bych tak řekl : „Docela dobře vychovaný pejsek hlídač.“ Abychom se dopracovali k jádru pudla, Vikův jaguár měl kdysi poruchu na zadním kole a tak se Vik rozhodl, že auto nechá opravit v Camberovic stodole. Nahnal Donnu s tříletým Tadem do auta a jal se řízení směr „samota u automechanika.“ Malinký Tadík se s Cujem samozřejmě viděl a bylo to roztomilé setkání, neboť Cujo se choval velice společensky. No a nyní, kdy Tad má přes čtyři roky, jeho rodiče jsou rozhádaní a Tadův otec je na týdenní služební cestě mimo stát, se rodinné auto rozhodlo že bude stávkovat a přivodí si nějakou tu rozmrzelou náladu. Cesta k „jedinému pořádnému automechanikovi“ je nevyhnutelná.

Myslíte si že tato kniha přece nemůže být od Stephena Kinga? Kde máme nějaké to tajemno, nadpřirozeno, mrazení v zádech? Tak tedy, toto všechno v knize je, ale pěkně schované. Můžete tuto knihu přečíst letem světem a mít z ní špatný pocit, nebo si ji pěkně vychutnáte stránku po stránce a zjistíte, že i v takovémto tématu se skrývá mnoho nevyřčeného. Například od začátku knihy jsem si myslel, že Frank Dodd se po pěti letech rozhodl opět sužovat své spoluobčany v nápaditém psím kostýmu. Ale po přečtení knihy netuším, jestli pes byl hříčkou přírody nebo tajemných sil. Na první pohled je jasné, že se jedná o klasickou vzteklinu umocněnou velikostí psa. Ale u Kinga nikdy nevím, na čem jsem, tak my zbývá jen přemýšlet, a to jsem rád.

Jak kniha pokračuje dál, tak se z čistě rodinného vyprávění stává krvavé drama zakončené docela brutálním způsobem. Trochu vlažný úplný konec knihy mimo jiné úspěšně řeší i Vikovo narušené manželství a s Donnou se nerozchází. Nemohu zapomenout na chvíle, kdy se Vik daleko od rodiny nemůže dovolat domů a myslí na to, že jeho žena je někde na návštěvě. Po dalších telefonických neúspěších již tuší, že něco není v pořádku, ale jelikož není s Donnou zrovna za dobře, myslí si, že odjela si na pár dní někam odpočinout. Kdyby jen tušil, že v tu samou chvíli zažívá Donna s Tadem doslova peklo ve svém autě ….. . Mistr King bravurně zvládl vyobrazení Cujova života jako šťastného psa prohánějícího se po polích, i začínající a pokračující nemoc tohoto čtyřnohého přítele.

Tak tedy závěrem, kniha je skvělá odpočinková četba, na rozdíl od jeho jiných hrůzostrašných románů. Napínavý, dynamický děj románu autor umocňuje brilantním zachycením psychiky hlavních postav, mezi ně patří také Cujo. Kniha dokazuje, že King dokáže všestranně psát a vždy své čtenáře zaujmout.


Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Leden 2004


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 04.01.2004, autor : Marian Gallo (aka Silver)

Článek ohodnocen 494 čtenáři : 



Článek má 2690 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

13.06. 2005  11:05

Přiznám se, že úplně nejllepší reklamu na tuhle knihu jsem viděla v Přátelích, kdy se Rachel dívala sama na Cuja a Joey se jí smál, že se bojí. Trochu nerada se bojím, ale občas se přemůžu a nějký horor si přečtu. Kinga mám moc ráda, viděla jsem Apt Pupil (Nadaný žák), The Shawshank Redemption (Vykoupení z věznic Shawshank) i Stand By Me (knižně The Body - Tělo), četla jsem zelenou míli a nakoukla jsem do Carrie (ale to už bylo na mě moc)... Jsem zastáncem toho, že dobrý horor se nemusí nutně koupat v krvi. A takový, si myslím, King je - nenápadný, tichý, děsivý... Je třeba trochu zapojit fantazii.

24.01. 2005  13:18

Cuja má na helmě brankář Curtis Joseph z Detroit Red Wings.Proto ho mám v oblibě..
Karel Sukenik obdivovatel Stephena Kinga...

04.01. 2005  19:21

Tahle knížka se mi moc líbila. Je skvělý, jak tu je popsaný, co pes cítí..... Rozhodně si jí přečtěte. Nemá chybu

15.03. 2004  15:03

Toto je jedna z málo Kingových knih, o níž se až tak moc mezi jeho fanouška nemluví. Možná se nelíbila, nebo není ak významná. Ale můj názor je takový, že tato kniha si zaslouží přečíst, neboť určitě nepatří mezi ty horší, ba naopak.

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu