Stephen King - Temná půle
(1989)
Žánr : horror
„Podřízni ho,“ řekl Machine. „Podřízni ho, dokud tu stojím a dívám se. Chci vidět téct krev. Ať ti to nemusím říkat dvakrát.“
Tímto prologem začíná kniha Temná půle. Když jsem se rozhodl tuto knihu přečíst, nevěděl jsem do čeho jdu. O čem bude další příběh Stephena Kinga? Je to až k nevíře, ale naposledy jsem od Kinga četl knihu Tajemství Salemu. Bylo to před několika měsíci. Nebyl jsem tehdy s tou knihou až tak spokojen. Ale teď tu mám před sebou dočtenou Temnou půli a jsem překvapen, za jak krátkou dobu jsem ji dočetl a jaké kouzlo ta kniha ve mne zanechala.
Pokud budu chtít rozebrat jen název knihy (snad byl od originálu správně přeložen) a dám si záležet, možná se dozvím co nás čeká na tři sta devadesáti stranách textu. Temná půle, pokud se nad těmito slovy člověk ani nepozastaví, nic mu neřeknou. Stejně jako mne, když jsem tu knihu bral do rukou. Prostě jen temná půle, dvě slova. Ale teď, když se podívám zpět, již vidím něco zcela jiného. Temná půle, dvě slova, co asi znamenají? Půle znamená polovina, polovina něčeho, co bylo jeden celek. Pokud rozdělíme celek na dvě poloviny, máme před sebou na první pohled dvě stejné věci. Temná půle, jedna polovina bude špatná, děsivá, temná. Temná jako noc, ve které se lehce skryjí všechna tajemství a hrůzy našeho světa. Každopádně temná polovina se bude jistě lišit od své druhé poloviny. Rozdělit na dvě poloviny je možné cokoliv, tady bych už jen čistě spekuloval, co jsou ty dvě poloviny zač. Možná nám to vysvětlí sám spisovatel King.
Tad Beaumont je úspěšným spisovatelem. Docela fádní začátek něčeho. Úspěšný spisovatel, krásná manželka a líbezné děti. Nádherný dům a rodinná pohoda. Co od takovéto knihy očekávat? Naneštěstí Tad Beaumont úspěšným nebyl stále. Jeho skutečný život nastal když mu bylo jedenáct let. Tehdy napsal svou první práci, kterou publikoval v nějaké soutěži a dostal první cenu. Tehdy si mladý Tad uvědomil, že se bude živit jen psaním. Ano, ve svém dalším životě napsal pár knih, jen asi dvě a nebyli až tak úspěšné, ale zase na druhou stranu nebyly neúspěšné. Po dopsání dvou knih spisovatel Tad vypnul, ztratil šťávu a měl období pro spisovatele takříkajíc „zabijácké období.“ A pak to prasklo. Překonal toto špatné období tím, že se rozhodl napsat knihu pod pseudonymem. A tím pádem mohl psát věci, které by si Tad nikdy neodvážil napsat. Na to byl až moc konzervativní. Tad Beaumont seděl u pracovního stolu, ale George Stark byl ten, kdo chrlil slova na papír. Na rozdíl od Tada, Stark byl krvelačný sadista a před ničím se nezastavil, proto mohl psát knihy takové, jenž měli masový úspěch mezi průměrnými čtenáři. Vzniklo několik velice úspěšných knížek (jenž se řadilo do brakové literatury), a George Stark – Tad Beaumont se stal uznávaným, komerčním a bohatým spisovatelem. Ale toto období nemohlo trvat věčně. Bylo to spojení zprvu vypadající jako perfektní, ale jak čas běžel, Tad i jeho žena si začali uvědomovat že v jejich životě se něco stalo. Vstoupil do něj ještě někdo další. A pokud s tím rychle něco neudělají, Tad a Liz se od sebe odloučí navždy.
Náhoda je přiměla k tomu, aby George Starka pohřbili. Jak to tak u úspěšných spisovatelů chodívá, jejich tajemství jsou velice cenná. Ale pokud se jich zmocní někdo nepovolaný, dají se tyto tajemství velice krásně zpeněžit. Tad se vydírat nechtěl nechat a tak uskutečnil to, o čem již několik měsíců přemýšlel. Oficiálně pohřbil Starka a vše zveřejnil. Nyní oba dva spokojeni a šťastní sedí nad článkem časopisu People a baví se nad oficiálním pohřbem George Starka. Fotografie dokumentující náhrobek, na kterém je vytesáno „George Stark, 1975-1988, Nebyl to zrovna příjemný chlapík.“ O tom jak tento člověk, nebo lépe řečeno jak tento pseudonym byl či nebyl příjemný se budou moci na vlastní kůži přesvědčit všichni, kdo s ním měli co do činění. A nebude to žádná procházka rozkvetlou loukou.
Nerad bych se i nadále rozepisoval o této dobré knížce. Jen rád poradím, kdo má na toto téma chuť, vezměte si tu knihu do rukou a myslím si, že po přečtení prvních deseti stránek se sami rozhodnete, že toto je další kousek, který má právo na to, aby jste ho úspěšně zdolali. Jsem zároveň rád, že Stephen King napsal vyváženou knihu, která je stejně napínavá na začátku i na konci a dokáže čtenáře plně zaměstnat i na poslední stránce. Já sám jsem si pro sebe dumal po přečtení prvních stránek, že King napsal knihu tak trochu o svém životě. Jen si všimněte, jak se podobají tato dvě jména : Beaumont a Bachman. Sám King v knize píše větu o zesnulém Richardu Bachmanovi. Ale ať měl jakýkoliv vliv Bachman na Kinga, určitě ho neovlivnil a nesvedl na temnou stesku. Tato kniha je také tímto důkazem. Kniha neustále útočí na naše city, v určitých pasážích je hodně krvavá a jak příběh pokračuje kupředu, je čtenář čím dál tím více vtažen do kůže hlavního hrdiny. Koneckonců závěr knihy je jedno velké a působivé vyvrcholení u něhož jsem si mimo jiné také uvědomoval, že ho nikdo nedokáže tak věrně zfilmovat. Klobouk dolů pane King.
Viděl jsem i film zfilmovaný na motivy této knihy. Film se jmenuje Temná polovina, byl natočen v roce 1993 a Tada Beaumonta hraje T. Hutton. Film se celkem věrně drží knižní předlohy, výkony herců jsou rozporuplné. Představitel hlavní role mi připadal nějak moc mladý, jeho manželka se k němu věkem ani vzhledem nehodila. Snad dobře je zahrána role zabijáka George Starka a nejlepší herecký výkon si jistě zaslouží malinkaté a roztomilé dvojčata Tada Beaumonta. Znázornění vrabců je ve filmu věrné, žádná hrůza, přelety těchto ptáků nad stromy jsou doopravdy působivé a konečné zúčtování se Starkem a vrabci na břehu jezera je ztvárněno průměrně. Řekl bych, že je to dobrý televizní film, jenž své knižní předloze ostudu nedělá.
Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Prosinec 2003
Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 07.12.2003, autor : Marian Gallo (aka Silver)