Robert A. Heinlein - JOB

(1984)

Žánr : sci-fi

Jak bych jen začal….. Mám před sebou knihu, která se řadí mezi science fiction. Sám název mnoho nenapoví, tak se pojďme na knihu podívat trošku blíže. Samotný začátek napoví, že budeme mít co do činění s přenosy mezi různými dimenzemi našeho světa. Hlavní postava knihy Alexander Hergensheimer tráví svou zasloužilou dovolenou. Vystudoval teologickou školu a nyní je ortodoxním členem Sjednocené církve. V jeho světě, datoval bych ho do třicátých let dvacátého století, létají honosné vzducholodě Zeppelin, moře brázdí rychlé a přepychové motorové lodě. Alexander si pro svou dovolenou vybral cestu po Polynéských ostrovech. Na jedním z nich se zúčastní podívané, při které domorodci pochodují bosi skrz rozsáhlé ohniště. Se svými kolegy se vsadí o pár dolarů, že toto ohniště přejde také. Jakmile úspěšně bosýma nohama ohniště prošel, svět se změnil, ale to Alexander pozná až po příjezdu na molo, kde kotví jeho přepravní motorová loď Konge Knut. Na tom samém místě ale taková loď není. Místo ní zde stála obrovská loď se čtyřmi komíny na páru. Po vstupu na palubu, aniž by se nějak představil, ho začali automaticky oslovovat jménem Alec Graham.

Svět se hnul, vše se změnilo, jen Alexander zůstal stejný. Od této chvíle se začíná odvíjet bláznivý, z části i romantický příběh, kdy Alexander (Alec Graham) nedobrovolně se svou novou přítelkyní Margrethe projde několika různými světy. Jednou je na lodi, plaví se po moři, užívá alkoholu a hojnosti jídla, v kapse několik tisíc dolarů. V dalším okamžiku se ocitá v roly trosečníka plavícího se na hladině moře a čekající na záchranu. Jelikož ve světě, kde se seznámil s Margaret neznají žádné létající stroje, letadla či vzducholodě, očekávají že je zachrání nějaká loď. Osud si na ně přichystal první z několika mnoha překvapení, ve vzduchu se objeví letadla. A tak to pokračuje několik týdnů. V jednom světe se usadí a jednoho rána se probudí bez finančních prostředků v jiném světě. Večer šly spát do svého pokoje, ráno se probouzí ve chlívku, okolní budovy se změnily, lidé jsou jiní, historie nového světa je jiná a i peníze jsou jinak označeny.

Alec si začíná tyto události vykládat v náboženských souvislostech a kniha dostává nádech příručky pro kněze. Očekává každým dnem Apokalypsu a pokouší se přesvědčit svou přítelkyni, aby se na ni po duchovní stránce připravila. A až Soudný den nadejde, bude přesvědčen, že oba dva se setkají na stejném místě. Navzájem se hodně milují, ale každým dnem postupují riziko, že pokud nebudou v den změny světa blízko sebe, tak se Alec ocitne v dalším světě sám.

Spisovatel bravurně skloubil science fiction s náboženstvím. Možná Vás bude ze začátku štvát, že do knihy bylo vloženo tolik z náboženství, ale ke konci se jistě budete bavit.
Ocitneme se v Nebi i v Pekle. Autor knihy nádherně vymyslel, jak to v Nebi má fungovat. Přečtěte si to sami a budete mile překvapeni. Já osobně bych si radši vybral peklo .

Co říci závěrem? Je mnoho science fiction knih, které se zabývají různými tématy. Tato je o lásce, o lidské důstojnosti a snaze přežít a konečně vysvětluje po svém původ náboženství, kdo je kdo na Nebi i v Pekle. Pokud by jste se to chtěli dozvědět, tak po této knize sáhněte. Mě osobně se líbila. Můj bratr nijak neholduje knihami žánru sci-fi, ale jakmile se do této náhodně začetl, nespustil z ní oči a na konci my jen odpověděl : „Docela zajímavé.“


Článek napsal Marian Gallo (aka Silver) || Červenec 2003


Knižní recenze publikovaná na Čtenáři - www.ctenar.net - dne 04.07.2003, autor : Marian Gallo (aka Silver)

Článek ohodnocen 15 čtenáři : 



Článek má 634 čtenářů.  Ohodnoťte ho také :  1 2 3 4 5     


diskuze - okomentujte tento článek, či tuto knihu

Napsat příspěvek ...

23.11. 2009  22:31

Já tuhle knížku kdysi našla v bráchově knihovně a po prvním přečtení jsem jenom litovala, že není moje a sháněla ji do vlastní sbírky. Od té doby jsem ji četla ještě několikrát a teď konečně i sehnala v obchodě. Juchú!..ale jsem trošku rozčarovaná z nového překladu od M. Nováka. Možná je to tím, že za ty roky jsem si zvykla na styl V. Ončákové, ale nemůžu si pomoct, není to úplně ono. I tak je to ale moje nejoblíbenější knížka.

07.04. 2004  15:09

inu co říci na tuto knihu? taky jsem ji četl, líbila se mi a na internetu jsem o ní něco hledal,našel jsem čtenáře, už jsem si ho hodil do oblíbených, ač většina tuto knihu opovrhuje, mne se ohromně líbila

přihlásit se statistika odběr novinek filozofie webu